křižácký hrad Malbork

Řád německých rytířů zahájil stavbu hradu asi v roce 1274. Roku 1276 dostala městská práva osada, která vznikla při stavbě hradu. V letech 1309-1457 byl Malbork sídlem velmistra řádu a hlavním městem křižáckého státu. Tvrz velmistra nebyla dobyta během obléhání polsko-litevskými vojsky pod vedením krále Vladislava II. Jagella po bitvě u Grunwaldu v roce 1410. Během třináctileté války hrad koupil od námezdné posádky král Kazimír IV. Jagellonský, pak byl do roku 1772 jednou z rezidencí polských králů. Hrad byl poškozen během válek ze Švédskem, dělení Polska, napoleonských válek. Rekonstrukce zahájeny v roce 1817. Od r. 1877 byl hrad rekonstruován K. Steinbrechtem až do jeho smrti v roce 1923, práce pokračovaly do roku 1945, kdy byl silně poškozen Rudou armádou během bojů o město. Rekonstrukce probíhá dodnes. V 50. letech místo rekonstrukce Starého Města byly ruiny rozebírány a stavební materiál se vyvážel pravděpodobně do Varšavy, což mělo negativní vliv na turistický rozvoj města, které má pouze hrad, ale bez historické městské části. 1. ledna 1961 bylo založeno hradní muzeum. Rozhodnutí o jeho vzniku uspíšil požár střech Středního Hradu, jež vypukl 7. září 1959. V roce 1997 byl hrad zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.